V letošním roce se podařilo skupině polských archeologů v Egyptě objevit záhadnou rakev kompletně vyrobenou z černé žuly.
Místo posledního odpočinku pochází z období Alexandra Velikého, je tedy stará přes 2300 let. Prvotní odhady a spekulace dokonce hovořily o poměrně vysoké šanci na objevení hrobu samotného vojevůdce. Tyto předpoklady se však po otevření schránky bohužel nepotvrdily, i přesto ale jde o významný a tak trochu záhadný nález.
Hrob pro ty, co se neměli dostat ven
Po odstranění několikatunového víka objevitele zavalil extrémně silný zápach, neobvyklý i na takto starý hrob. Alexandra velikého sice vědci v rakvi nenalezli, přesto rakev zůstává obrovským tajemstvím. Badatelé totiž uvnitř objevili hned troje lidské ostatky. Není jasné, proč jedna rakev, navíc vyrobená z černé žuly a jistě nákladná na výrobu, obsahovala hned tři lebky. Počet kosterních pozůstatků by spíše nasvědčoval jakési variaci na masový hrob, tomu ovšem zcela odporuje vzácnost samotné schránky. Její velikost a váha dále naznačuje, že šlo o někoho skutečně významného, případně o někoho, kdo se po pohřbení v žádném případě „neměl dostat ven“.
Starověcí Egypťané věřili v posmrtný život. V lehké nadsázce se dá v souvislosti s egyptským náboženstvím mluvit o kultu smrti. Lidé z povodí Nilu věřili, že smrtí začíná další, lepší život. Má snad tajemná rakev cosi společného s tím, aby se v ní pohřbení hříšníci nemohli ze světa mrtvých vrátit mezi živé? Nebo mohlo jít o extrémně krutý trest pohřbu hned tří provinilců za živa? Součástí záhady je i alabastrová socha, která byla v blízkosti hrobu nalezena. Koho má představovat a proč zde vlastně vůbec byla? Mohlo jít o jakéhosi strážce, který navěky hlídá pohřbené?
Najde se někdy hrob legendárního dobyvatele?
Faktem zůstává, že hrob Alexandra Makedonského, známého jako Alexandr Veliký, muže, který dobyl téměř celý tehdy známý svět, zůstává stále neobjevený. Hlavním lokalitou, kde by se mohl nacházet, zůstává i nadále legendární egyptské město Alexandria, které sám založil. Hovoří se ovšem také o možnosti umístění hrobky kdesi v Řecku, odkud Alexandr i jeho předci pocházeli, případně na území starověkého Babylónu, ze kterého Alexandr udělal hlavní město své rozsáhlé říše.
