Vánoce jsou tady a tak je vhodné, připomenout si některé vánoční tradice a zvyky. Od těch nejznámějších, kterými je zdobení stromečku a hromadné snižování populace českých kaprů, přes ty, které nejsou zase tak populární, jako je půst, s ním spojené zlaté prasátko, rybí polévka až po ty, které již téměř upadly v zapomnění.
Začněme tedy u těch nejpopulárnějších. V České republice s přehledem vede zdobení vánočního stromečku, přestože tento zvyk pochází z Německa 16. století. Co ale bylo před stromečkem? Pomyslným centrem vánočních oslav byl Betlém. Přeci jenom, Vánoce jsou křesťanským svátkem, oslavou narození spasitele Ježíše Krista. Ten se narodil právě ve městě Betlémě a jeho příchodu na svět předcházela nejrůznější znamení.
Betlémská hvězda mohla být kometou, dnes se objevuje na stromečku
Tím snad nejznámějším je tzv. Betlémská hvězda, kterou symbolicky najdeme na většině ozdobených stromečků. K podobě nejrůznějších Betlémů, vyrobených z nejrůznějších materiálů, nebo dokonce jeho živých ztvárnění a obrazů, patří jesličky s malým Ježíškem, panna Marie, Josef, postavy Tří králů a několika zvířat, která ve chlévě, kde se Ježíšek narodil, vytvářela teplo.
Stejně jako dřevěný betlém a stromeček, křesťanský původ má i kapr na vánoční tabuli. Ryba je totiž postní pokrm. S půstem a odříkáním si potravin je spojen i další z vánočních zvyků. Aby se dětem zpříjemnilo postní hladovění, říká se, že pokud vydrží až do večera „nepapat“, uvidí zlaté prasátko. Můžeme ho vnímat jako příslib toho, že se bude člověku dařit, jako předzvěst konce zimy nebo jednoduše jako znamení trvalého štěstí. Pravdou je, že navečer, před prostřenou štědrovečerní tabulí a rozzářeným stromečkem, si už většina dětí (a dospělých) na zjevení zlatého prasátka ani nevzpomene.
Milenci by si neměli na Štědrý den psát žádná psaní, znamenalo by to rozchod
Jeden z téměř zapomenutých zvyků v letošním roce oprášila reklama nejmenovaného telefonního operátora. Tradice říká, že při štědrovečerní večeři by se měl nechat jeden talíř prázdný, jedno místo u stolu volné pro nečekaně příchozího. Dalších vánočních zvyků, nebo spíše pověr, je celá řada. Tak na příklad milenci by si na štědrý večer neměli psát milostná psaní, neboť by to přivolalo jisto-jistý konec jejich vztahu.
Něco podobného dodržujeme i my u nás doma. Na Štědrý den nesmí viset na šňůře žádné prádlo, přivolalo by to na dům neštěstí. Nemohu si odpustit s tím spojenou krátkou historku. Když jsem byl ještě malý, slavili jsme Vánoce sami s maminkou. 23. prosince kolem jedenácté večerní se moje maminka, v duchu této pověry, vydala do sklepa sundat vyvěšené prádlo. Jenže po cestě prádelny spadla ze schodů a pochroumala si nohu. Dodnes mám před očima tu thrillerovou scénu, jak malý klouček s vypětím všech sil táhne omdlévající mámu po strmých schodech ze sklepa. Skončilo to naštěstí jen parádním výronem a svátky byly zachráněny, ale pak že svěšené prádlo odežene od domu neštěstí. V rámci objektivity je třeba dodat, že se ovšem nejedná jen o lokální zvyk, dříve se skutečně striktně na Vánoce dodržovaly zákazy praní, šití a pletení. Porušení zákazu sebou přinášelo smůlu (důkaz viz výše).
Jaké je číslo Vánoc a kdy se dívka vdá?
Jako každý náboženský svátek jsou i Vánoce protknuty nejrůznější symbolikou. Málo se ví, že jedním z důležitých symbolických čísel je číslo 9. Štědrovečerní večeře by měla obnášet 9 chodů, její zbytky by se měly zahrabat venku do půdy a dívka, která se chce vdát, by měla posbírat celkem 9 patek vánočky. Obdobně jsou pozapomenuty i zvyky jako pojídání lžíce hrachu, dlouhých nudlí a okoralého chleba.
Tradic je celá spousta, některé z nich v dnešní době trochu úsměvné, například že slečny na vdávání dnes už asi nebudou házet střevícem, aby se podle toho, kam míří jeho špička při dopadu, dověděly, zda se do roka vdají, nebo ne. A některé naopak přetrvávají, jako třeba předvánoční trhání třešňových větví (tzv. Barborek) na svatou Barboru. A přitom výsledek stejný – když do Štědrého dne vykvetou – dívka se do roka vdá.
Některé vánoční zvyky jsou dokonce starší než samotné křesťanství a vychází i z prastarých zvyků našich pohanských předků. V duchu Vánoc se pak prolínají s těmi náboženskými a tak to přece má o svátcích být. Tak šťastné a veselé Vánoce všem!
