Říká se, že na lásku jsou potřeba dva lidé. Musí tomu ale skutečně tak být? Lidé vyznávající polyamorii by nejspíš tak úplně nesouhlasili a řekli by, že na lásku musí být minimálně dva lidé. Jde opravdu milovat více lidí najednou? V čem tedy spočívá nemonogamní soužití a proč některým lidem větší počet paralelních vztahů vyhovuje? A proč je na tento typ soužití často vrháno negativní světlo? Čtěte dál a odpověď na tyto otázky se dozvíte.
Co je to polyamorie?
Nejprve je dobré si upřesnit, v čem polyamorie spočívá. Jedná se o nemonogamní styl soužití, který je založen na toleranci a akceptaci dalších vztahů. Osoba tak tedy prakticky žije ve více milostných vztazích. Mylně se někteří domnívají, že jde jen o formu sexuálního kontaktu s více lidmi, přitom polyamorikům primárně o sex nejde.
Klíčový je souhlas všech účastníků těchto vztahů. Všichni o sobě navzájem vědí, a tak tedy nedochází k žádnému skrývání. Pokud tedy ke vzájemnému konsensu všech k tomuto životnímu stylu dojde, další vztahy nejsou brány jako nevěra. V žádném případě se tedy nejedná o toleranci podvádění. Pokud si představujete, že lidé takto žijí za účelem mít pohlavní styk s kýmkoliv, jste na omylu.
Dělení se o lásku
Možná si říkáte, že je těžké se dělit o svou lásku k někomu. Přeci jde milovat jen jednoho člověka naplno, jestliže tedy miluji lidí víc, nikdy to nebude naplno. Polyamorici berou všechny své vztahy a partnery vážně, často je mají i na stejné úrovni. Opravdu se jedná o plnohodnotné vztahy, tak jak je běžně znáte. Jen jich mají víc. Každý partner je jiný, a tak každého z nich milují pro něco jiného, všechny ale dokáží milovat celým srdcem. Každý vztah jim ale přináší něco jiného. Do jisté míry je takovýto styl soužití jistě vyvedení z určitého stereotypu.
Polyamorii však nezaměňujme s otevřeným vztahem, kdy se partneři dohodnou na sexu s lidmi mimo vztah. Stále však milují jednoho svého partnera, a tak o více plnohodnotných paralelních vztazích nemůže být řeč.
Jak se na polyamorii tváří společnost?
Pro většinu lidí je tento styl soužití naprosto nemyslitelný. Velká část společnosti to stále považuje za nepřirozené a divné, i když počet polyamorických vztahů stoupá. Spoustu lidí dokonce polyamoriky odsuzuje. Ale proč vlastně? Lidé vyznávající polyamorii rozhodně nejsou nijak zvláštní či podivní. Nejedná se o žádnou úchylku či deviaci.
Proč je tedy na polyamorii vrháno negativní světlo? Lidé se často bezdůvodně obávají či mají negativní přístup k věcem, o kterých ví málo. Faktem je, že takové vztahy opravdu nemusí být pro každého. Každý jsme jiný a každý vyznáváme jiné hodnoty. Měli bychom se však naučit respektu a otevřenosti k takovým věcem a neodsuzovat lidi na základě jejich stylu života, zvlášť pokud nedělají vůbec nic špatného.
Úvodní fotografie: Freepik