Žijeme v době, kdy máme k dispozici obrovské penzum různých streamovacích služeb, kde najdeme nespočet pořadů, reality shows nebo i seriálů, které můžeme sledovat de facto kdykoliv a kdekoliv. Nedělá nám při tom problém shlédnout klidně několik epizod seriálu za sebou. Snadno však může dojít k tzv. seriálové nevěře.
Máme různé streamovací služby jako Netflix, HBO Max, Apple TV, Amazon Prime atd. Z těch tuzemských jmenujme třeba Voyo. Spousta z nás se pak těší, až se večer po dlouhém dnu konečně vrátí domů a stráví večer u některého ze seriálů, a to třeba i s miskou chipsů nebo deci vína. Samozřejmě se svou drahou polovičkou po boku. Hodně lidí tyto chvíle poté vnímá jako jakýsi rituál. Často je to také jediný čas, který se svým protějškem během dne strávíme. Obzvláště pak v pracovních dnech.
Co je to seriálová nevěra?
Ta tam jsou časy, kdy jsme museli čekat třeba i týden na televizní odvysílání další epizody našeho oblíbeného pořadu. Dnes je i pouhých čtyřiadvacet hodin hrozně dlouhá doba, obzvlášť, když se můžeme dívat kdykoliv chceme. To vše potom vedlo ke vzniku nového fenoménu, který se označuje jako seriálová nevěra. Co to ale přesně znamená?
Seriálová nevěra v zásadě neznamená nic jiného než to, že se náš partner, případně partnerka, dívá na seriál bez nás. To poté může vést k hádkám a konfliktům. K něčemu, co někteří vnímají jako zradu, podobnou jako u nevěry. Odtud ostatně to označení „seriálová nevěra.“ Samozřejmě, nedá se to srovnávat, protože nevěra jako taková je mnohem závažnějším prohřeškem, přesto na tom řadě lidí záleží.
Jak se seriálová nevěra projevuje?
Všichni to známe, večer se táhne a pomalu nastupuje únava. Zatímco jeden z nás klimbá na gauči, nebo ostatně i v posteli, ten druhý tak unavený není. Obzvlášť, když nás děj nějakého toho seriálu naprosto strhne a chtěli bychom se dívat dál. Neodoláme a řekneme si, že není důvod se ještě nepodívat na kousek dalšího dílu, a pak ještě kousek a najednou jsme o několik epizod dál. Problematické je to obzvláště u seriálů, které mají vícero sérií a jsou hodně dlouhé. V tomto případě je to vcelku rychlé, že nám partner uteče. A my? Nás už to potom tak nějak nebaví. Obzvlášť, když vám poté ještě začne být spoilerováno, co se v dalších epizodách, které jste prospali, stalo.
Podobným způsobem končí v domácnostech plno rozkoukaných seriálů, a to dávno před jejich koncem. Samozřejmě, že se poté hledá jakýsi nutný kompromis. Jako třeba takový, že je vám nabídnuto opětovné shlédnutí dílů, které jste neviděli. Koho by poté ale bavilo se dívat na tu samou epizodu znovu během tak krátké doby? Navíc tím přicházíte i o to, co je na společném sledování asi tím vůbec nejzajímavějším, a sice že sdílíte něco nového. V momentě, kdy jeden z vás už ví, co se bude na obrazovce odehrávat, co se stane jednotlivým postavám, kam se příběh bude dále ubírat, už to zkrátka není ono. To pak nastupuje rezignace druhého z páru, který se na seriál přestane zcela dívat a ten zrádce nakonec taky. Samotného ho to nebaví a navíc má výčitky svědomí, že na vás nepočkal. Pak začne průzkum po filmových databázích a hledání dalšího seriálu, na který se budete společně dívat. A který opět pravděpodobně nedokoukáte, protože někdo z vás bude seriálově nevěrný, nebo ho odmítne sledovat, protože ho zkrátka nebaví.
Jak se seriálové nevěře vyhnout? Řešením může být navrátit se ke sledování starých dobrých filmů, které jsou takové jednohubky a dosledovat ten rozkoukaný není tak časově náročné, popřípadě se zaměřit na sledování kratších sérií namísto přímo seriálů. Série vesměs mají pouze pár dílů a ne tak dlouhou stopáž, aby se to nedalo dohnat.
Úvodní fotografie: Unsplash
