Na Starém Městě pražském se nachází poněkud zastrčená vzpomínka na jednu z nejslavnějších etap naší historie. Pokud půjdete od Klementina přes Mariánské náměstí a dále ulicí Husovou směrem k Národní třídě, po pravé ruce zahnete kolem Domu U Zeleného stromu, najdete kouzelné náměstíčko, kterému se obvykle všudypřítomný turistický ruch tak trochu vyhýbá.
Právě zde se nacházíte na jednom z nejdůležitějších míst české historie – stojíte na Betlémském náměstí. Kromě Náprstkova muzea se tu nachází další kulturní památka, zásadní zejména historickým významem, stojíte přímo před Betlémskou kaplí, místem, kde kázal mistr Jan Hus (upálen 6. 7. 1415 v Kostnici).
Původ Betlémské kaple
Původní Betlémská kaple byla založena v roce 1391. Výstavba trvala čtyři roky a kaple byla určena pro kázaní v českém jazyce, což bylo v období středověku samo o sobě relativně vzácné. Kaple byla zasvěcena památce betlémských nemluvňátek, která nechal z obavy před narozením mesiáše (Ježíše) povraždit král Herodes. V roce 1402 se stal správcem a kazatelem v kapli mistr Jan Hus. Své poslední kázání zde přednesl v roce 1413. Jan Hus ve svých kázáních neváhal kritizovat katolickou církev, prodávání odpustků i chování vrchnosti vůči poddaným. Na jeho kázání chodila chudina, stejně jako řada šlechticů, včetně manželky krále Václava IV. Žofie. Na kázání církevního reformátora údajně docházel i budoucí velký vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.
V roce 1419 se správce Betlémské kaple stal Jakoubek ze Stříbra, spolužák a přítel upáleného mistra Jana Husa. Betlémská kaple se tak definitivně stala jedním z nejdůležitějších míst nově vznikajícího husitského hnutí a jedním z nejvýznamnějších míst české národní identity. V roce 1548 byla kaple nákladně opravena. Po uvedení Majestátu Rudolfa II. správu kaple převzala Jednota bratrská. Po bitvě na Bílé Hoře a konci reformních církevních hnutí v Čechách předal Betlémskou kapli císař Ferdinand II. Habsburský Tovaryšstvu Ježíšovu, tzn. Jezuitům. Po zrušení Jezuitského řádu v roce 1773 začala kaple chátrat a v roce 1786 byla z velké části zbořena. Prostory kaple poté sloužily jako sklad dřeva a v 19. st. zde dokonce stál činžovní dům. V roce 1948 bylo rozhodnuto o obnově Betlémské kaple. Rekonstrukce probíhala v letech 1950 – 1952 a dala kapli její současnou podobu.
Současná Betlémská kaple
Dnešní Betlémská kaple je pod správou ČVUT a je místem konání řady akademických rituálů, imatrikulací a promocí. Je ovšem také zpřístupněna návštěvníkům. Genius Loci – duch tohoto místa je nepopiratelný. Prožitek z návštěvy tohoto prostoru, prosvětleného lomenými okny, je nezapomenutelný. Zdi kaple jsou zdobí výjevy z Jenského kodexu, jedné z nejvzácnějších knih na světě, která je přezývána Husitská bible. Je mezi nimi vyobrazení Zikmunda Lucemburského jako ďábla, nebo Papeže prodávajícího odpustky, stejně jako obraz slepého Jana Žižky vedoucího husitská vojska a mistra Jana Husa trpícího na hranici.
V těchto prostorách se také natáčela část filmové trilogie Otakara Vávry o husitském revolučním hnutí. Při návštěvě dostanete k dispozici obsáhlý průvodní text a vzhledem ke klidu, kterým je kaple prosycena, se můžete její návštěvou nechat doopravdy oslovit. Betlémská kaple je zkrátka jedno z nejkrásnějších a nejklidnějších historických míst v Praze, na kterém se, v jejím odkazu, dodnes potkává minulost s přítomností.
