Jak napsat seminární práci, referát nebo esej? Absolvent vysoké školy vám poradí, jak postupovat a mít jistotu, že vaše práce dopadne dobře.
U každé z prací je důležité dodržet požadovaný rozsah. Je totiž jedno, že jste napsali skvělou práci, pokud jste nedodrželi rozsah. Rozsah by měl být zadán formou počtu tzv. normostran, jejichž přesnou podobu jsme pro vás popsali v článku jak vypadá normostrana?
Co je to referát a jak jej napsat?
Referát je kratší textový útvar, který autor zpracovává s cílem vytvořit ucelený text, který se věnuje danému tématu tak, aby byl ve výsledku co nejstručnější a nejvýstižnější. Referát nemá za úkol přinášet nové informace, nebo docházet k vlastním výsledkům. Jedná se tedy spíše o výčet informací týkajících se zvoleného tématu.
Při tvorbě referátu je důležitá volba tématu (je-li tato možnost k dispozici). Autor by si měl vybrat takové téma, které je mu blízké, nebo o které se zajímá a má v něm přehled. Je nesmírně důležité při tvorbě referátu dobře vědět, co je zásadní a základní informace a co jsou pouze zajímavosti, obohacující téma. Dalším krokem, který by měl autor podstoupit již před začátkem vlastní tvorby, je volba a studium materiálů, které v práci použije. Následně si autor obvykle rozmyslí strukturu práce. Každý referát by měl obsahovat následující části:
- Úvod
- Samotná práce
- Závěr
- Seznam použitých zdrojů
V úvodu by měl autor téma otevřít obecně, proč je důležité, závažné, zajímavé, případně na co a jaký má vliv. V hlavní části práce pak předkládá souvislý výčet informací, používá citace z uznaných odborných prací a dalších zdrojů, jako jsou dokumentární pořady, internetové články, literatura apod.
Závěr referátu je pak víceméně podobný úvodu s tím, že autor by zde měl zmínit, co zpracováním referátu dokázal, proč je toto téma důležité, zajímavé apod. a zároveň shrnout nejdůležitější sdělení, která referát obsahuje.
Poslední částí je seznam použitých zdrojů. Jde v první řadě o výčet zdrojů, ze kterých autor citoval, které zmiňoval atd. Jakýkoliv pro referát prospěšný zdroj informací by se mohl a měl objevit v seznamu použitých zdrojů.
Jak napsat esej? Klaďte otázky a odpovídejte na ně
Esej je textovým útvarem často považovaným za zamyšlení se nad problematikou. Autor v eseji může zmiňovat vlastní úvahy a to jak formou monologu, tak i dialogu. Esej je v tomto smyslu uvolněným žánrem, který se pozastavuje nad problémy, klade otázky a v některých případech na ně i odpovídá.
Jedná se o výrazně kratší textový útvar, jehož délka zohledňuje a upřednostňuje svou formu tak, aby byl srozumitelný a výstižný (aby se v něm čtenář neztratil). Esej je původním textem autora a nesvazují ji tak povinnosti podobné referátu a seminární práci.
Jak napsat seminární práci? Dbejte na odbornost
Seminární práce je delším textovým útvarem než referát a je žádoucí, aby byla i textem odbornějším, který využívá odborných prací, odborných článků apod. Opět je důležité, aby autor seminární práce měl v tématu přehled, ideálně si jej mohl sám zvolit. Struktura práce je v základu podobná struktuře referátu, ovšem seminární práce by měla být ve všech směrech odbornější a propracovanější.
Podle zadaného tématu se autor v některých případech dokonce může setkat s potřebou vlastního výzkumu, který sice nebude považován za vědeckou práci typu bakalářské práce, ale bude pro výsledek práce žádoucí a prospěšný. Seminární práce jsou obsáhlejší než referáty a je potřeba dbát na jejich odbornost. V práci nechybí její obsah, členění jednotlivých kapitol atd.
Kde sehnat poklady pro psaní práce? Wikipedia nasměruje, je ale třeba dbát opatrnosti
Naprosto zásadní částí tvorby jakékoliv z těchto prací je studium materiálů, využívání citací a především samotná volba zdrojů. Ačkoliv Wikipedia může být přínosná při rychlém zjišťování informací, není a ani nemůže být považována za spolehlivý zdroj a proto by se měl autor vždy vyvarovat přejímání textů, jejím uvádění v seznamu zdrojů, stejně jako i citacím z těchto stránek. Obsah na Wikipedii může upravovat a tvořit prakticky každý. Wikipedia tedy může být inspirující, ale nikdy nesmí být vnímána jako seriózní zdroj.
Spolehlivý zdroj by měl být takový, který se dá ověřit (ideálně by měla být informace ověřena ze 2 zdrojů). V případě, že autor nemá ověřený zdroj informací, musí zvážit, zda je informace dostatečně hodnotná a přínosná pro vlastní práci, aby mohl riskovat její uvedení. Jako zdroje by měly být využívány odborné práce a články, které jsou jako vědecké uznávány a za odborné považovány.
Tato pravidla jsou nejvýrazněji vyžadována u seminárních prací. Důležité je také vědět, kde autor spolehlivé informace a zdroje najde. Kvalitními a relativně spolehlivými zdroji jsou dokumentární pořady, těmi nejspolehlivějšími pak bývají vědecké práce a knihy.
